Doubal Adolf
Adolf Doubal se narodil 22. 6. 1917 v Trhové Kamenici 79 manželům Anně a Adolfu Doubalovým. Jeho sourozenci byli Josef, Anna, která později přijala řádové jméno Vladimíra, Bedřich a František. Další z jeho sourozenců zemřel podle dobových dokumentů v dětském věku. Po dokončení obecné školy a měšťanky mu, jako nadanému žákovi, doporučili jeho učitelé, aby se přihlásil do Baťovy školy. Poslechl je, a tak nejprve vystudoval Odbornou školu strojnickou, kterou procházeli všichni žáci, z ní pokračoval na Mistrovskou školu strojnickou, určené jen nejlepším absolventům předchozího stupně a svá studia uzavřel na Vyšší průmyslové škole strojnické, opět určené jen těm nejlepším absolventům dřívějšího studia. Maturitu složil v červnu 1938 s vyznamenáním. V tu dobu už byla druhá světová válka na spadnutí (Některé prameny uvádějí, že Adolf Doubal dokončil školu až po jejím vypuknutí.) a i proto ho jeho mateřská firma poslala do Kanady, kde měl oficiálně působit jako instruktor výzkumník – chemik. Za moře se už ale nedostal. Jeho cesta skončila v Terstu, respektive v Marseille, kde byl odveden, aby 19. 4. 1940 nastoupil činnou službu u tzv. Náhradního tělesa a posléze se stal příslušníkem tzv. letecké skupiny v Agde. Po kapitulaci Francie byl odeslán lodí Apapa do Velké Británie. Následovaly prověrky, výdej výstroje a Adolf se stal příslušníkem Royal Air Force (RAF) v nejnižší hodnosti nováček druhé třídy (AC2) s přiděleným kmenovým číslem 787313. Nejprve byl odeslán do československého střediska ve městě Cosford ve střední Anglii, odkud 5. 9. 1940 odejel na letiště Duxford k československé 312. stíhací peruti, kam byl zařazen jako mechanik. Zde se na přelomu let 1940 a 1941 spolu se svými kolegy Kandou a Loudou starali o letoun slavného stíhače Aloise Vašátka.
Zatímco mechanikem zůstal celou válku, jeho hodnost se často měnila. Už necelé dva měsíce po svém příchodu k peruti byl k výročí Československa povýšen na svobodníka a o tři měsíce poté, na anglickou hodnost nováček první třídy (AC1). Další změna československé hodnosti, tentokrát povýšení na desátníka, se uskutečnilo 7. 3. 1941, četařem se stal 1. 7. 1941. Protože anglická hodnost byla spojená s funkcí, kterou její nositel zastával, měnila se tato nejen nahoru, ale i opačným směrem. I proto byl Adolf jednu chvíli opět AC2, aby se k 1. 7. 1941 vrátila hodnost dřívější a o dva měsíce později se stal svobodníkem (LAC), respektive desátníkem (Corporal) Royal Air Force. Jako mechanik se musel udržovat odborně na výši, a tak byl v průběhu své služby pravidelně posílán do různých kursů. V tom prvním získal praxi jako „fitter“. Krátce poté byl povýšen opět, a to do československé hodnosti četař aspirant. Jeho nadřízení s ním byli pravděpodobně velmi spokojeni, a tak absolvoval kurs pro důstojníky letectva v záloze, díky čemuž získal hodnost rotný aspirant. V té době už několik dní existoval dokument, který zachoval Adolfovu podobu do dnešních dní – záběry z oslav druhého výročí založení 312. perutě, v jejichž rámci se konala mše, na níž ministroval, a který jste mohli vidět v České televizi v rámci pořadu „Hledání ztraceného času“ s názvem „V Británii za vlast“. Dalšího vojenského vzdělání se Adolfovi dostalo o rok později. Byl pak jmenován do nejnižší důstojnické hodnosti RAF Pilot Officer. Měsíc nato zahájil válečný inženýrský kurs pro důstojníky. Po jeho ukončení byl přemístěn k jednotce 134 Airfield HQ jako technik. Krátce poté byl povýšen i v československé hodnosti na podporučíka letectva a opět přemístěn, tentokrát k 6310 Servicing Echelon. Tato jednotka pečovala o letouny československé 310. stíhací perutě, která v tuto dobu, na jaře 1944, podnikala stále více operací nad okupovanou Evropu a připravovala se na invazi na kontinent. Zde setrval až do konce války, kterou ukončil jako nadporučík. Po několikaměsíčním pobytu v Československu se vrátil zpět do Anglie ke své manželce Doris, se kterou se oženil již 17. 5. 1945 v Birminghamu. Z jejich manželství se narodily tři děti, Roger, Helen a Peter. V lednu 1952 odjel za prací do Kanady, kde 15. 3. 1959 zemřel. Pohřben je ve městě Trenton. Jeho rodina, manželka, syn a dcera, žijí dnes ve Velké Británii.
Za svou službu v Royal Air Force byl vyznamenán československou vojenskou medaili „Za zásluhy“ I. stupně, československou medailí „Za chrabrost před nepřítelem“, „Pamětní medaili československé armády v zahraničí“ se štítky Francie a Velká Británie a britskou „Defence medal“.
Opis dopisu rodičům a sourozencům – první dopis po válce
Milý tatínku, maminko, bratří
Překvapím vás pravděpodobně tímto dopisem, který vám píši více než po 5 letech.
Myslím, že poslední dopis jsem psal domů z Itálie. Od té doby uplynulo 5 dlouhých a pro Evropu strašných let.
Válka mne zastihla na cestě do Jižní Ameriky a strhla s sebou do víru.
Vstoupil jsem společně s ostatními členy výpravy do Čs. armády. Já jsem byl přidělen osobně k letectvu.
Po pádu Francie se mi podařilo utéct do Anglie. Kde jsem vstoupil do britského Královského letectva.
Od té doby jsem se pohyboval z místa na místo po celé Británii. Byl jsem zúčastněn v „Battle of Britain“ (letecká válka, protiopatření letecké invaze na Anglii, jako mechanik). Asi za tři roky jsem vstoupil do anglické důstojnické školy pro letce a stal jsem se technickým důstojníkem stíhací letky.
To je asi celá má historie . Z Anglie ani Francie jsem přirozeně nemohl psát. Doufám však, že tento dopis obdržíte v pořádku a budete moci mně odepsat.
Rád bych věděl, jestli jste všichni zdraví a co je doma nového. Počítám s tím, že se brzo přestěhuje letectvo do Prahy. Pak to bude snadné se na vás podívat.
Chcete-li nechat o sobě vědět, můžete poslat zprávu na Pražský rozhlas a já se to dozvím pomocí rádia. Prosím napište mi na adresu ppor. A. Doubal, Ministerstvo národní obrany, Letecký odbor, Praha. Tuto adresu napište na velikou obálku, do velké obálky pak zalepte menší obálku s adresou
Flying Office, A. Doubal, Officers Mess, RAF Station Manston, Kent – England. V této obálce pak bude dopis, který mi chcete poslat.
Posílám dopis Baťovi do Prštného u Zlína a doufám, že ho zastihnu v pořádku. Prozatím sbohem, zdraví Ada.
P.S.: Pozdrav všem známým z Kamenice.
P.P.S.: Karel Berkman slouží v RAF jako četař.
